Zemědělství

Není to tak dávno, co jsme byli v základních potravinách soběstační.

Jásali jsme, jak se otevíráme Evropě a netušili, že ti, kteří nám tam byli vzorem a od nich jsme čekali velkorysou pomoc, mají zájem na tom, ne abychom se tak rychle vzchopili, ale aby měli kam vozit své přebytky a pomohli tak zejména sobě.

Iniciativa musí a chce hájit zájmy českých zemědělců

Stále je mnoho veřejně působících lidí, kteří nemají problém s dovozem potravin do ČR v rozsahu, v rozsahu v jakém v současnosti je. Jestliže se budou dovozy nadále zvyšovat … Jak to ovlivní Českou republiku? A co zaměstnanost v ČR? Co pole, která by byla rázem mrtvá, když by česká potravina zmizela? Co voda v přírodě? A co okolní příroda? To všechno není pro náš domov důležité?

Možná si někdo může přát, aby český zemědělec vyklidil pole, třeba k tomu má nějaké osobní důvody, to je jeho právo – ale stejně tak i my čeští zemědělci máme právo, aby český zemědělec fungoval nejlíp, jak to jen jde.

Velké podniky jsou pod drobnohledem v dozorování kvality, nezávadnosti, to vše konstantně nonstop, Stát zná, jak hnojí, jak jsou šetrní k přírodě, jaké účinné látky a v jakém množství používají. Málokdo v ČR ví, že jste v těchto ohledech moc dobří, že oproti zemím v EU, je u nás mnohem méně chemie, že velké podniky mají zájem na propojování rostlinné a živočišné výroby, takové vyvážené hospodářství zajišťuje dostatek vody v půdě, dostatek vzduchu v půdě pro rostliny a živočichy i v okolní přírodě. K dispozici mají moderní technologie, velké mašiny, řízené satelitem, úsporné, zastávající více práce v jeden čas na méně jízd po poli. Mezi výhody produkčního zemědělství patří zajištění dostatečného množství potravin pro region, ve kterém žijeme a z kterého potraviny pocházení, poněvadž taková potravina je nezdravější a nejčerstvější. Výhodou je i zvyšování úrodnosti půdy, protože tam, kde se hospodaří málo nebo vůbec je to přesně naopak. Produkční zemědělství se podepisuje na zásadní stránce našeho společného života, na bezpečnosti státu, být závislý na dovozu je velmi nebezpečné v případě pandemií, válek a živelných pohrom.

Vrátit se cestou zpět k malým farmám nelze. Velké podniky nejsou proti malým farmám, ale skutečně malé farmy nás neuživí. Jsou oblasti, které dokáží malé farmy zabezpečit, Je potřeba hledat kompromis, tam, kde je to možné, tam se nesmíme bránit vývoji, musíme umožnit, koncentraci, zvyšovat výrobu, zvyšovat kvalitu. A tam, kde je to možné, v odlehlých regionech, kde se nedá využívat velká technologie, tak zde, ať mají malé farmy skutečně podporu.

Iniciativa zemědělských a hospodářských podniků sdružuje podniky s vyváženou rostlinnou a živočišnou výrobou, s moderní technologií a snahou vyrábět za co nejnižší náklady, vyrábět vyváženě na půdě, podniky v IZPP jsou různých výměr, a to od dvou do 15-ti tisíc hektarů.

Je potřeba si uvědomit, že tyto podniky v podstatě drží naši výrobu v zemědělství, která už tak je velice nízká. Systém kontrol mají na vysoké úrovni, protože si nemohou dovolit vyrábět něco, co by poškodilo spotřebitele a hlavně v obrovské konkurenci, která tady je v zahraniční i v domácí. Musí vyrábět takovou kvalitu a tak nezávadné výrobky, aby byl o tyto výrobky zájem. Protože nesoupeří jen s kvalitou, ale soupeří i s cenou a s cenou proto, že v zahraničí jsou v podstatě větší podpory a dotace do zemědělských komodit.

Podniky sdružené v IZPP hospodaří pouze na 7,2 % zemědělské půdy, a přitom produkují oproti tomu 12 % mléka, 19 % hovězího masa, 50 % vepřového masa, 42 % drůbežího masa a 23 % vajec. Ve zpracování hovězího masa zastanou 50 % práce v ČR, u vepřového masa 60 % a u drůbežího 70 % práce. Na straně druhé, ale čerpají nejméně dotací v přepočtu na svou produktivitu.

Pokud by v ČR tyto podniky nebyly, tak by soběstačnost nedosahovala v průměru 59 %, ale byla by na úrovni 20 %, což by byla tragédie. Vidíme to u řady komodit, které se k nám dováží a v Česku se již téměř nevyrábí, u těch ceny rostou geometrickou řadou, jako například: naše jablka z českých skladů se prodávala za 20-29 Kč/kg a po vyprodání našich skladů vzrostly ceny jablek na 68-75 Kč/kg.

Proto, aby tyto podniky pracovaly na plný plyn, je potřeba sjednotit podmínky, proto byla Iniciativa založena, aby se přiblížila stejným podmínkám.

Výrobně, to znamená, že nákladově konkurujeme velkým západním podnikům v oblasti výroby vepřového, drůbežího masa, mléka a tak dále. Ale nekonkurujeme v obchodních cenách. Naše snaha je ta, aby prostředky, které dostáváme jak přes EU, tak z národních zdrojů nebo z Programu rozvoje venkova, tak abychom i my tyto prostředky měli v obdobné výši, jak je tomu u velkých západních podniků. Pak v naší republice dojde k velkému obratu a naše soběstačnost se může dostat až na úroveň 60-80 % a naši spotřebovatelé budou znát kvalitu.

Materiál vychází s podporou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

 

Aktuálně

Stav obyvatel ve vztahu k výrobě potravin a přírodním podmínkám příznivým k jejich výrobě je velmi nevyvážený.
Mluvíme často o tom, jak zadržet vodu v přehradách, rybnících, mokřadech a podobně, ale největší zásobárnu vody, kterou je půda, nevyužíváme dobře.
Dnes mnohé běžné komodity doma již nevyrábíme a jsme zcela závislí na jejich dovozech. Ceny nám určují ti, kteří k nám své zboží dováží ze svých zemí...
Ročně k nám proudí přes 100 000 kamionů se základními potravinami, které si však dokážeme vyprodukovat sami.
Úrodnost půdy se zvyšuje tehdy, pokud se na půdě hospodaří a vyváženě funguje rostlinná a živočišná výroba.