Kolik máme zásob potravin? Názor Čechů zjišťoval průzkum STEM/MARK

Pokud by v České republice došlo na tvrdý lockdown, 7 z 10 Čechů se obává, že by se nedostatek potravin v obchodech projevil nejpozději do měsíce. Dle letošního průzkumu agentury STEM/MARK by situaci viděli dramatičtěji vysokoškoláci a ženy, které se dokonce častěji domnívají, že by se situace v obchodech projevila již za 3 dny.

Nedostatek potravin v obchodech si v novodobé historii až do letošního jara uměl představit málokdo. Věděli jste, že pro případ potravinové nouze má stát v rezervách 13 milionů porcí jídla, což je jídlo pro celou zemi na 1,3 dne? A co si myslí Češi o zásobách potravin v obchodech zjišťoval průzkum STEM/MARK.

Nejvíce procent Čechů, konkrétně 38 % se obává, že by se nedostatek potravin v obchodech projevil už do týdne. Znatelnou změnu v nabídce obchodů do měsíce po případném uzavření země pak očekává další třetina (33 %) obyvatel ČR. Vysokoškoláci obecně vidí situaci více dramatičtěji. Domnívají se například, že jídlo začne docházet v průměru o 15 dnů dříve, než předpokládají ostatní. 10 % lidí je pak přesvědčeno, že nedostatek potravin vůbec nehrozí.

Většina Čechů chce v obchodech dvě třetiny základních potravin z tuzemska

Z průzkumu dále vzešlo, že si 65 % obyvatel ČR přeje, aby dvě třetiny základních potravin v obchodech byly českého původu. Lidé, kteří se nejvíce obávají nedostatku potravin, pak požadují potraviny z dovozu jako „bezpečnostní polštář“.

Jak je Česká republika soběstačná?

V České republice se toho v zemědělství produkuje a chová stále méně. Jedním z velkých vlivů je nastavení dotačních pravidel EU. Dříve jsme byli potravinově soběstační, teď si stojíme následovně.; u vepřového masa jsme soběstační z 51 %, u drůbežího z 65 %, u vajíček z 86 % procent a u mléka ze
133 procent. Pozitivní zprávou pak je, že Če,skou republiku ohodnotil žebříček časopisu The Economist na páté místo v Indexu globální potravinové soběstačnosti.

Věděli jste, že:

  • Česko patří premianty Evropy, co se minimální použití pesticidů týká. Na tuzemská pole se díky stále častějšímu využívání alternativních přípravků dostanou jen dvě kila účinné látky na hektar, což je o polovinu méně než ve Francii a čtyřikrát méně než v Belgii. U využívání umělých hnojiv je to podobné.
  • Čeští zemědělci obhospodařují celkem 16 procent orné půdy dle přísných pravidel ekologického zemědělství, přitom současný průměr v Evropské unii je pod 8 procent.
  • Absolutní prvenství v EU pak drží Česká republika za „zdravá zvířata“, protože používáme nejméně léků.

 

Autor: Lucie Bukovanská

Aktuálně

Stav obyvatel ve vztahu k výrobě potravin a přírodním podmínkám příznivým k jejich výrobě je velmi nevyvážený.
Mluvíme často o tom, jak zadržet vodu v přehradách, rybnících, mokřadech a podobně, ale největší zásobárnu vody, kterou je půda, nevyužíváme dobře.
Dnes mnohé běžné komodity doma již nevyrábíme a jsme zcela závislí na jejich dovozech. Ceny nám určují ti, kteří k nám své zboží dováží ze svých zemí...
Ročně k nám proudí přes 100 000 kamionů se základními potravinami, které si však dokážeme vyprodukovat sami.
Úrodnost půdy se zvyšuje tehdy, pokud se na půdě hospodaří a vyváženě funguje rostlinná a živočišná výroba.
Není to tak dávno, co jsme byli v základních potravinách soběstační.